(A) 9. kolo: Budiměřice - Všechlapy 1:3

K utkání na hřišti lídra soutěže jsme nastupovali se sebevědomím posíleným pětigólovou výhrou z minulého kola a s navrátilci skluzařem Vokounem a středopolařem Jirkou Zemánkem. Proto jsme i přes tři ztráty (zraněný Volf, disciplinárně potrestaný Jirouš a Kalista, který př...ed fotbalem upřednostnil několikanásobnou výměnu genetických informací) disponovali třemi náhradníky.

Zápas na menším hřišti byl podle předpokladů plný osobních soubojů, nedovolených zákroků, autových vhazování a jiných přerušení hry. Nicméně my jsme již v úvodu ukázali, že dokážeme zakombinovat a využít volného prostoru k ohrožení branky či založení nebezpečné akce. Soupeř více držel balón, kombinoval zejména mezi zadáky (přece pan Hofman nebude shazovat kalorie napadáním rozehrávky obránců, že?), nicméně zahrozil jen po našich chybách nebo z rohových kopů. V první půli však žádná ze soupeřových hrozeb nepřerostla do vyložené šance.

Naopak jsme to byli my, kdo častěji mířil mezi tyče, zejména pěkně zakroucený přímý kop Honzy Zemánka volal po gólu. Rozvlnění sítě jsme se dočkali ve 25. minutě po precizně zahraném rohu od H. Zemánka – Košvanec měl ve skrumáži nejlepší timing a poslal míč směrem na branku. Obránce domácích v nouzi stačil jen míč tečovat do sítě: 0:1! To potěšilo všechny hráče Všechlap kromě Jenčíka, který by nebýt zásahu domácího beka nepochybně skóroval do prázdné branky. Honza tak litoval, že nevylepší svou pečlivě vedenou osobní statistiku a že facebookový kyberprostor ochudí o autoglorifikační příspěvek.

Hra ve druhá půli začala velmi rozháraně – častá přerušení ubrala na plynulosti hry. Po sedmi minutách se zranil Jirka Zemánek a na hřiště vtrhl Josef „Heineken“ Kubíček. Za dalších cca 5 minut domácí udeřili poté, co jim rozhodčí daroval přímý kop. Skluzař Vokoun si počínal při své oblíbené disciplíně tradičně, tedy agresivně, nesmlouvavě a tentokrát i čistě. Rozhodčí byl však jiného názoru a zadul do píšťalky. Střela ze třiceti metrů letěla sice dlouho, ale Bolek Kugler měl výhled zastíněn sluncem a částečně i Dennyho hřívou a tak nestačil pohromě zabránit: 1:1!

Domácí pak převzali inciativu a přikovali nás k vlastnímu pokutovému území. My jsme ale stále hrozili u nebezpečných kontrů. Nejvíce když se po krásné kombinaci zjevil tváří v tvář domácímu gólmanovi Košvanec, který pak ovšem zavřel oči a napálil míč sice krásně přímým nártem (jak nás nabádá na tréninku), výsledkem však byla pouze natržená brankářova slezina a rohový kop. Zápas rozhodl žolík Krumpolec. Nejprve jeho „půdorysně výrazná“ postava znemožnila Zemánkovi v rychlém rozehrání přímého kopu, nicméně hned vzápětí poslala jeho pravačka centr přímo horváthovský, který probuzený kanonýr Tomáš „já za to nemůžu“ Hofman uklidil pod víko: 1:2!

Hosté se pokusili o závěrečný nápor, ten ale vyzněl platonicky. Naopak byly jsme to my, kdo ještě jednou promluvil do konečného účtování: přečíslení skvěle vyřešil Zemánek, který potáhl balón a ve velkém vápně předložil lahůdku Krumpolcovi. Ten se vřítil do vápna jak T34 do německé obrané linie u Kursku a ukázal Milkovi i ostatním jak řešit podobnou situaci: lehkou umístěnou přízemní střelou do protipohybu brankaře pečetil na 1:3!

Branky: 25. vlastní, 69. Hofman, 90. Krumpolec. Poločas: 0:1.

Sestava: Kugler – P. Hejna, Vrchota, Jenčík, Vokoun – Košvanec, Rozvoral ml., Jan Zemánek, Jiří Zemánek (52. Kubíček) – Hofman (89. Pavlovič), R. Prokop (60. Krumpolec).